Homepage efekt

11. Vernisáž Praha 7, Miroslav Klivar /2010/


Imaginace tvorby Václava J. Andrleho je poetická. Jak píše americký teoretik Kearney – imaginace musí ,,plně vyjadřovat svůj poetický potenciál...” Andrle spatřuje v metafoře hry obecné znovuobjevení poiesis. Podobně jako Franz Kafka prožívá snad i Andrle hluboké konflikty skrývající protichůdné záměry či přání, v nichž se potřeba komunikace střetá s úzkostným perfekcionismem. Imaginace jeho umění však pracuje na principu formování fikčních hypotéz. Pro pochopení tvorby mistra Andrleho je relevantní Kantovo učení o transcendentální syntéze imaginace. Jak říká teoretik psychoanalýzy Norman O. Brown ve své knize ,,Život proti smrti” , vidíme zde napětí mezi nevědomým a vědomým, které odlišuje hru primárního procesu v umění od hry primárního procesu ve snech.

Zvýšená kulturní pozornost, kterou moderna soustřeďuje na ,,mistrovská díla” vesměs spadající do třídy tak zvaného ,,vysokého umění” , přinutila Andrlovu estetiku zaujmout neobvyklý postoj. Hlavní ideou Andrlovy tvorby je, že autor přemýšlí o uměleckém dílu, jako kdyby šlo o psychologické drama. Proto je velmi důležitou součástí vnímání Andrlova díla zaujetí emocionálních a dalších afektivních postojů k němu. I když však jsou emocionální a afektivní reakce na umělecké dílo důležitou součástí jeho vnímání, musí být přístupné zhodnocení na základě kritérií racionality, relevance apod. Je možné, že Andrlovo umění má i kongnitivní hodnotu; nelze však nikoho nutit kongnitivní hodnotu ve výtvarném umění nacházet.

V Andrlových obrazech je však možno nalézt hloubku, kterou by nikdy nemohly mít, kdyby byly pouhým zdrojem potěšení. Andrlova malba je cosi, co bychom mohli nazvat ,,autografickou” formou umění. Žádná kopie, a to sebe přesnější, nemůže být považována za adekvátní originálu. To tedy vylučuje možnost užití kopií jako objektů seriózní estetické objekty, a jako takové jsou i příležitostí pro estetický zážitek. Tento estetický zážitek se pak může stát základem estetického objasnění. Andrlovy obrazy jsou přesnou paralelou objektů přírodních. V přírodě totiž temné, nejasné, neurčité obrazy silněji působí na naši představivost. Andrle poukazuje na těsné spojení mezi myslí a tělem. Skryté a temné věci jsou v jeho malbách zdrojem vznešeného. Vidíme zde mnoho příkladů takovýchto projevů vznešeného. Andrle odmítá ideály vnitřně jednotného života a koherentního námětu. Doktrína věčného návratu v Andrlových obrazech je (stejně jako u Nietzscheho) zároveň útokem na ideály vnitřně jednotného já. Má rád pluralismus stylů, obrazů a emocí.

Principy poetické malebnosti triumfovaly v Andrlových malbách poté, co převažující neoklasický kánon a praxe nevydržely nápor mnoha protiargumentů  Malcolm Andrews považuje poetičnost za ,,interregnum mezi klasickým a romantickým uměním” . Andrlovo umění však transcenduje konvence poetičnosti tím, že umožňuje i reflexivní reakci na scenérii. ,,Obraz je ve své podstatě symbol...” říká americká teoretička Susanne Langerová. Její koncept symbolu v umění si klade za cíl rozšířit pozitivistické chápání symbolismu takovým způsobem, aby bylo možno hovořit o ,,poetickém významu” na nereduktivním základě. Podle Langerové bychom našli v Andrlových obrazech mnoho symbolů. Jeho umění vždy vytváří symboly pocitů, tedy pocity samotné. Andrle klade důraz na rozhodující momenty v jednotlivých událostech. Mnohé z jeho obrazů zdůrazňují světlo, například sluneční světlo v krajinách, mnohé jsou typické důrazem na vizuální texturu – podobně jako v lettrismu. Podporujeme relativitu vidění v Andrlově umění.

profesor Phd Miroslav Klivar
                                akademik
člen The American Society of Aesthetics


Export do PDF
článek zobrazen: 838x

Kontakt

 

PhDr. J. V. Andrle CSs.

Sociolog, etnolog a výtvarník

e-mail: info@obrazy-andrle.cz
tel: 602 313 044

 


Při zájmu o obraz mě prosím kontaktjte a  domluvíme si schůzku s prohlídkou vybraného obrazu.

Výstavy / aktuality

Napište nám

obrazy-andrle.cz
Copyright © 2010-2018 - IamWRS vyroba-www.cz